Kronika obce Šeberov - Hrnčíře je vedena klasickou, ručně psanou formou. Zmiňuje se o počátcích slovanského osídlení na území Prahy od cca 5. - 6. století. Následně popisuje rozvoj pražského osídlení včetně širokého krajinného pásu kolem Prahy - jako zemědělské i řemeslné (hrnčířství - Hrnčíře) zázemí šlechty a českých králů.
První důležitá zmínka o historicky prokazatelně doložené osobnosti ve vztahu k Šeberovu se týká krále Václava IV., který vzhledem k tomu, že byl vášnivý lovec, si dal vybudovat lovecké sídlo v Kunratických lesích, kde bylo dle dochovaných pramenů velké množství divoké zvěře. Toto sídlo se nazývalo Nový hrad. V té době přešly pod správu novohradského panství i Hrnčíře. Král, kromě "shromažďování pokladů", dal na tento hrad převézt i svoji knihovnu, o které se s uznáním hovořilo po celé Evropě. Prvky z výzdoby jeho osobní bible byly využity pro úpravu stran stávající kroniky. Král Václav IV. na Novém hradě přijímal důležité návštěvy (Wibold, velkokníže Litvy a Rusi a bratr polského krále, dále velmistr řádu německých rytířů a mnoho dalších ).
V roce 1420 a začátkem roku 1421 sehrál Nový hrad podstatnou roli v husitských válkách, Nový hrad byl vypleněn "obecným lidem pražským", nashromážděné poklady byly rozkradeny a hrad včetně obdivované knihovny byl posléze vypálen.
Kronika je od počátku až do roku 1993 psána retrospektivní formou a dotýká se celé historie počátků slovanského osídlení, přes husitské války, dobu pobělohorskou, dobu osvícenství - českého národního obrození (v té době byl zvýšený zájem o přírodu - v poslední třetině 18. století byly pořádány vlastenecké výlety z vnitřní Prahy do okolní přírody, často právě na místa zříceniny Nového hradu do Kunratického lesa. Výlet sem popisuje např. Alois Jirásek v románu F. L. Věk).
V kronice je dále podrobně zachycen vznik samostatného československého státu v r. 1918. Do nového státu vstupovaly již Šeberov a Hrnčíře jako jedna obec. Následuje detailní popis vývoje společnosti ve státu v meziválečném období včetně politického vývoje. Zachycuje dojmy a obavy z vývoje politické situace v sousedním Německu po nástupu Hitlera k moci a dále popisuje ze subjektivního pohledu obyvatel obce průběh 2. světové války, nálady v Protektorátu i události při Pražském povstání. Popisuje i radost obyvatel nad ukončením 2. světové války.
Autentické zápisy v kronice byly zahájeny dnem 1.1.1932, kdy na základě rozhodnutí zastupitelstva v Šeberově ze dne 20.12.1931 se stal kronikářem nově zřízené obecní kroniky p. učitel František Krůta. Starou historii obcí čerpal z tehdejší literatury, ztracené hrnčířské farní knihy z předbělohorských dob a ze školní kroniky hrnčířsko - šeberovské školy.
V době po roce 1948 nebyla kronika vedena a k obnovení a retrospektivnímu ručnímu dopsání předcházejících událostí dle dochovaných zápisů z jednání různých složek státní správy, školských zařízení a z ústního podání pamětníků došlo až v roce 1993, při vzniku České republiky. Tohoto nelehkého úkolu se ujal pan Jiří Bartoň. Kromě stručného popisu událostí mezi roky 1948 až 1979 podrobně popisuje a již autenticky zaznamenává veškeré události v tomto období. Kronika se dotýká každodenního života obyvatel. Popisuje nejen výstavbu a hospodářský rozvoj obce, ale i počasí - např. zasněžené Vánoce 96, běžkařský ráj nejen pro obyvatele Šeberova, ale i pro obyvatele Prahy v Kunratickém lese. Dále poukazuje na problémy s dopravou vzhledem ke sněhové kalamitě. V červenci 97 je zmiňován vytrvalý déšť a následné povodně na Moravě a ve východních Čechách, solidarita obyvatel obce s postiženými povodní a organizace sbírky na pomoc obětím povodně a další události.
V každém následujícím roce je již podrobně zachycován každodenní život občanů, jednání Obecního zastupitelstva, zápisy z těchto jednání, obecní rozpočet a jeho vyúčtování. Jsou podrobně zmiňovány plány na rozvoj obce, výstavba komunikací, zavedení kabelové televize, plány a stav realizace či stav přípravných prací na výstavbu dálničního obchvatu obce a na výstavbu obchodně-rekreačního centra OASA. Podrobně jsou zaznamenávány volby do všech stupňů státní správy i do Evropského parlamentu a podrobné výsledky hlasování občanů.
V neposlední řadě kronika zachycuje kulturní a sportovní život obce, včetně fotografické dokumentace.
Kroniku je možno si prohlédnout na úřadu naší Městské části.
