Kronika

1.1.1970 - Zastupitelstvo

Kronika obce Šeberov - Hrnčíře je vedena klasickou, ručně psanou formou. Zmiňuje se o počátcích slovanského osídlení na území Prahy od cca 5. - 6. století. Následně popisuje rozvoj pražského osídlení včetně širokého krajinného pásu kolem Prahy - jako zemědělské i řemeslné ( hrnčířství - Hrnčíře ) zázemí šlechty a českých králů.

První důležitá zmínka o historicky prokazatelně doložené osobnosti ve vztahu k Šeberovu se týká krále Václava IV, který vzhledem k tomu, že byl vášnivý lovec, si dal vybudovat lovecké sídlo v Kunratických lesích, kde bylo dle dochovaných pramenů velké množství divoké zvěře. Toto sídlo se nazývalo Nový hrad. V té době přešly pod správu novohradského panství i Hrnčíře. Král, kromě "shromažďování pokladů", dal na tento hrad převézt i svoji knihovnu, o které se s uznáním hovořilo po celé Evropě. Prvky z výzdoby jeho osobní bible byly využity pro úpravu stran stávající kroniky. Král Václav IV. na Novém hradě přijímal důležité návštěvy (Wibold, velkokníže Litvy a Rusi a bratr polského krále, dále velmistr řádu německých rytířů a mnoho dalších ).

V roce 1420 a začátkem roku 1421 sehrál Nový hrad podstatnou roli v husitských válkách, Nový hrad byl vypleněn "obecným lidem pražským", nashromážděné poklady byly rozkradeny a hrad včetně obdivované knihovny byl posléze vypálen.

Kronika je od počátku až do roku 1993 psána retrospektivní formou a dotýká se celé historie počátků slovanského osídlení, přes husitské války, dobu pobělohorskou, dobu osvícenství - českého národního obrození ( v té době byl zvýšený zájem o přírodu - v poslední třetině 18. století byly pořádány vlastenecké výlety z vnitřní Prahy do okolní přírody, často právě na místa zříceniny Nového hradu do Kunratického lesa. Výlet sem popisuje např. Alois Jirásek v románu F.L.Věk ).

V kronice je dále podrobně zachycen vznik samostatného československého státu v r. 1918. Do nového státu vstupovaly již Šeberov a Hrnčíře jako jedna obec. Následuje detailní popis vývoje společnosti ve státu v meziválečném období včetně politického vývoje. Zachycuje dojmy a obavy z vývoje politické situace v sousedním Německu po nástupu Hitlera k moci a dále popisuje ze subjektivního pohledu obyvatel obce průběh 2. světové války, nálady v Protektorátu i události při Pražském povstání. Popisuje i radost obyvatel nad ukončením 2. světové války.

Autentické zápisy v kronice byly zahájeny dnem 1.1.1932, kdy na základě rozhodnutí zastupitelstva v Šeberově ze dne 20.12.1931 se stal kronikářem nově zřízené obecní kroniky p. učitel František Krůta. Starou historii obcí čerpal z tehdejší literatury, ztracené hrnčířské farní knihy z předbělohorských dob a ze školní kroniky hrnčířsko - šeberovské školy.

V době po roce 1948 nebyla kronika vedena a k obnovení a retrospektivnímu ručnímu dopsání předcházejících událostí dle dochovaných zápisů z jednání různých složek státní správy, školských zařízení a z ústního podání pamětníků došlo až v roce 1993, při vzniku České republiky. Tohoto nelehkého úkolu se ujal pan Jiří Bartoň. Kromě stručného popisu událostí mezi roky 1948 až 1979 podrobně popisuje a již autenticky zaznamenává veškeré události v tomto období. Kronika se dotýká každodenního života obyvatel. Popisuje nejen výstavbu a hospodářský rozvoj obce, ale i počasí - např. zasněžené Vánoce 96, běžkařský ráj nejen pro obyvatele Šeberova, ale i pro obyvatele Prahy v Kunratickém lese. Dále poukazuje na problémy s dopravou vzhledem ke sněhové kalamitě. V červenci 97 je zmiňován vytrvalý déšť a následné povodně na Moravě a ve východních Čechách, solidarita obyvatel obce s postiženými povodní a organizace sbírky na pomoc obětím povodně a další události.

V každém následujícím roce je již podrobně zachycován každodenní život občanů, jednání Obecního zastupitelstva, zápisy z těchto jednání, obecní rozpočet a jeho vyúčtování. Jsou podrobně zmiňovány plány na rozvoj obce, výstavba komunikací, zavedení kabelové televize, plány a stav realizace či stav přípravných prací na výstavbu dálničního obchvatu obce a na výstavbu obchodně-rekreačního centra OASA. Podrobně jsou zaznamenávány volby do všech stupňů státní správy i do Evropského parlamentu a podrobné výsledky hlasování občanů.

V neposlední řadě kronika zachycuje kulturní a sportovní život obce, včetně fotografické dokumentace.

O čem vypráví staré kroniky a letopisy

V letošním roce se mi, vážení občané ,dostalo té cti, že jsem byla požádána, abych pokračovala ve vedení kroniky městské části - obcí Šeberova a Hrnčíř. Nejsem sice vzděláním žádný historik, ale stejně jako mnohé z Vás i mě velmi zajímají historické skutečnosti dob minulých a jsem přesvědčena, že i v budoucnu se najde dost našich potomků, kteří budou chtít vědět jak vypadal svět našich dnů na tomto malém kousku země.

Když jsem převzala obecní kroniky a přečetla si jejich obsah, připadal mi natolik zajímavý, že by bylo škoda, abych ho znala jen já . Chci Vám proto postupně převyprávět na stránkách tohoto časopisu historii zdejších obcí a okolí.

Vznik Šeberova a Hrnčíř

Obě obce vznikly za vlády Přemyslovců s největší pravděpodobností v době , kdy se stal prvním českým králem Vratislav II( v královské hodnosti Vratislav I). Tento král vládl přes třicet roků, v letech 1061-1092 a jako královské sídlo si zvolil Vyšehrad . Mezi jeho nejpřednější rádce patřil správce knížecího dvora jménem Zderad, za jehož potomky se považují bratři Kojata a Všebor, předkové panského rodu Hraběšiců, pozdějších pánu z Oseka. Tento rod a jeho potomci získali do svého držení a dědického vlastnictví rozsáhlá území po celém království.

Jeden z potomků z mocného rodu Hraběšiců jménem Všebor ,o němž existují písemné záznamy z let 1188 – 1190, vlastnil nebo spoluvlastnil zemi okolo dnešního Šeberova a Chodova .Protože v době středověku si stavěli knížecí družiníci a později drobní šlechtici sídla –dvorce, které předcházely tvrzím ,učinil tak s největší pravděpodobností i Všebor a postavil si v této lokalitě svůj dvorec .Podle historiků lze tedy vymezit i možnou dobu vzniku Šeberova právě do tohoto období. Název obce však zněl původně Všeborův dvorec,či Všeboruv dvůr, zkráceně pak Všeborov, z toho pak vznikl název Šeberov .První dochovaná písemná zmínka o tomto pojmenování je až z roku 1382.

Kolem roku 1188 přivedli již zmínění bratří Kojata a Všebor do Čech řád rytířů Strážců božího hrobu tzv.křižovníků. Stali se mecenáši tohoto řádu a pro řeholní dům –klášter křížovníků- uvolnili dokonce i málo využívaný dvorec na Zderazi. Ve 12.století se stalo přímo módou obdarovávat pozemky a poddaným lidem především kostely a kláštery nových církevních řeholí. Osady Chodov a Šeberov , které vlastnil Všebor ,se tak o několik let později dostaly do majetku tohoto řádu a patřily mu nepřetržitě až do husitských bouří v 15.století.

Hrnčíře se vyvíjely na rozdíl od Šeberova poněkud odlišně. Osadu obýval tzv. služebný lid-hrnčíři, vyrábějící hrncovité nádoby , mísy , džbány a zásobnice zdobené typickou vlnovkou a dalšími jednoduchými vzory, jimiž bylo zásobováno široké okolí a odtud pramení i název této osady. Polosamostatné postavení původních starousedlíků tzv.heredes, což se překládá českým termínem dědici, bylo svým způsobem vyjímečné. Tito lidé nebyli šlechtici, nemohli však odmítnou existenci feudálního pána, ale patřili k jakési přední vrstvě usedlíků a nebylo jim lehké např. ukládat poplatky apod . Osadu sice vlastnil svobodný muž- vladyka, jehož jméno se bohužel nedochovalo, musel však respektovat určitá privilegia obyvatelstva. Původní majitel zde vybudoval sídelní dvorec, z něhož vznikla po několika generacích opevněná tvrz .Někdy ve 13.století byl při tvrzi vybudován kostel sv.Prokopa, při němž přirozeně vznikla i farnost. Přes prostotu chrámové stavby šlo o významný počin, který stačil zajistit pro Hrnčíře v mnoha údobích další historie určité přednostní postavení.

Za povšimnutí stojí zjištění, že vesnické kostely v těchto raných dobách budovala především drobná světská

šlechta a nikoliv církevní instituce. Existence raně gotických a románských kostelů ze 13. a počátků 14. století v našem okolí je doložena v Kunraticích, Hrnčířích, Průhonicích a Petrovicích.

Naopak je patrná jejich absence v Roztylech –obci vyšehradské kapituly, ale také v Šeberově a Chodově.

Postavení osady Hrnčíř se změnilo po vzniku zbraslavského kláštera. Klášter založil v roce 1292 král Václav II a v následujících letech se stali novými majiteli osady zbraslavští cisterciáci . Zbraslavský klášter měl

od roku 1360 patronátní právo k hrnčířskému kostelu a podle tehdejších zvyklostí lze říci, že klášter byl už také i přímým držitelem vesnice.

Marie Šmidrová

Kroniku je možno si prohlédnout na Úřadu naší Městské části